BOTY PROTI LÁSCE
Zas mi říkal,že má něco pro mě
a to něco,že prý láska je.
Já však nechci žádnou lásku v domě,
přináší jen žal a výdaje.
Mám proti lásce boty,
ty chrání paní svou,
ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.
Žiju sama díky těmto botám,
žiju sama zásluhou těch bot.
Často sice klukům hlavy motám,
botám ale city nejsou vhod.
V těch botách ráda šlapu,
zvlášť po lásce nás dvou.
Ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.
Tyhle boty nosím někde v duši,
někdy v duši,ne však na nohou.
Sou tam dole,kdy mi srdce buší,
od bušení mu však pomohou.
V těch botách ráda šlapu,
a to se mi prý mstí.
Prý v těchto botách jdu a tak si šlapu po štěstí.
POZOR,BOTY, POCHODEM VCHOD!!!
TENKEJ LED
Tenkej led,tenkej led chce tát
Tenkej led ,tenkej led tě stáh
Tenkej led , lásce nezabráníš
Tenkej led , tenkej led chce tát
Tenkej led , kůži nezachráníš
Tenkej led , tenkej led tě stáh
Pozor dej co cítíš , kydž sám se probouzíš
Jestli jen když musíš mě opouštíš
Vyhýbám se stínům,čím víc tě poznávám
Každej den ten s tebou mě dostává
Ref.: Tenkej led, lásce nezabráníš
tenkej led chce tát
Tenkej led , kůži nezachráníš
tenkej led tě stáh
Couvej,couvej a pokoušej se vstát
Stejnej,stejnej boj marnej svádim dál
v něm žádnej nevyhrál ať to zkouší jak to zkouší
Jedna ruka je prázdná ta druhá váhává
stejně s jinou,tou tvojí se svázaná
Kdo tu ledohru řídí no a s čím si zahrává
Kolikrát co nejvíc nám rozdává
Ref.: Tenkej led,lásce nezabráníš
tenkej led ,tenkej led chce tát
Tenkej led , kůži nezachráníš
tenkej led ,tenkej led tě stáh....
LÁSKA UMÍ VÍC
Máš za ruku mě vzít s proudem do neznáma,někde tě ta pravá očekává....
Znát tě umí víc,ta na tisíce hvězd ti dává
Tmou tě nepřestává vést...
Nést se řekou dál,doplout až tam,
Kde sílu ztrácí
K mořím,
se rozzáří diadém.
Co zvládáš cestou dlouhou,vůlí,touhou
Bouře neodfouknou
V nich ať nám vlny vír tváře rozedírá
samá voda jenže přihořívá...
Ref.: Láska umí víc, ta na tisíce hvězd ti dává
nás tmou nepřestává vést.
Ty máš dost odhodlání,
já jen za tebou, hloubkou ztracenou chci plout,
zkouším co to dá, být za vodou ve dvou.
Nás nic nezachrání
A čím šíř ona nám,
hráze otevírá,
v nás obou se zvon už rozeznívá.
Ty máš dost odhodlání,
já mám přání.
Nás nic nezachrání
A čím šíř nám ona hráze otevírá,
v nás obou se zvon už rozeznívá.
Ref.: Láska umí víc,
to po tisící svět ti dává,
Nás tmou nepřestává vést..............................................
SKOČ SI DO TÝ VODY
Po hluboký vodě, po černý hlubině utržený kvítí,
pryč vode mě plyne
že nebylo nikdy lásky mezi náma,
voda si to kvítí sama zutrhala.
Zutrhala z břehů,lilie studený
zanesla to na hrob mýmu potěšení.
Studená lilie z břehů utržená
jak já vodu poznám,když ona dno nemá.
Ref.: Skoč si do tý vody, když tak těžko je ti
vona ti už poví co si chtěl věděti.
Skoč si do tý vody , jestli je ti libo
ale za mnou nechoď ,potom jak tě živo.
Rybky co drůžičky na pohřeb ti pudou,
a ty splavy modrý,zvonit hrany budou.
Budou zvonit hrany,že tě není škoda,
neuměls milovat,vzal tě čert a voda.
Ref.: Skoč si do tý vody ,když tak těžko je ti
vona ti už poví, co jsi chtěl věděti.
Skoč si do tý vody , jesli je ti libo,
ale za mnou nechoď, potom jak tě živo.
VÁLKA RŮŽÍ
Nebezpečí,tvý oči jsou v mým srdci křídla ptáků
Odolávám,ty obléháš a kácíš brány chrámů.
Ref.: Válka růží, kdo z nás dech se úží
víc v tom lítám.
Žárem ,žárů ,kdy pod kůží nám z ohňů láska zpívá.
Boj zuří dál, a rudá s bílou v záblescích se střídá.
Všechno co mám,si odnášíš a já si rány sčítám.
Ref.: Válka růží,kdo z nás dech se úží
víc v tom lítám.
Žárem ,žárů,kdy pod kůži nám z ohňů láska zpívá.
Válka růží, kdo z nás,...................

LABUTÍ
Máme co máme a snad je to láska,
najednou z ní střípky zůstanou.
Na mě se dívej a hlídej,než vezme ji proud
Jak ostříž hlídej než vezme ji proud.
Silnej proud,
Proud s velkou vodou.
Proud,
Silnej prod,
Vezme ji do moří dálných..
Letí hejno labutí,jen tu mou
Nechává za sebou
Křídla zlomený,kdoví proč vezme ji proud,
na světa kraj,až k jezerním údolím zeleným,
kde zpívá dál,píseň svou labutí,
Každá tam má svou pouť ,dlouhou..
Máme co máme a nám je to málo,
I když má svět barvu růžovou,
Na mě se dívej a hlídej než vezme ji proud,
jak ostříž hlídej než vezme ji proud.
Silnej proud,
Proud s velkou vodou,
Proud,
Silnej proud,
Vezme ji do moří dálných..
Letí hejno labutí,jen tu mou,
nechává za sebou
Křídla zlomený,kdoví proč vezme ji proud.
Na světa kraj,až k jezerním údolím zeleným
Kde zpívá dál,píseň svou labutí,
Každá tam má svou pouť, dlouhou..
Máme co máme a snad je to láska,
najednou střípky z ní zůstanou,
Na mě se dívej a hlídej než vezme ji proud,
jak ostříž hlídej než vezme ji proud
.
FÉNIX
Srdce mý,přemet udělá
obavou,radostí a jen tvou blízkostí.
Nejsi můj,nic už neplatí
mlčíme dál,poslouchej,teď o čem mlčím já..
O veletočích a o slibování,
zavřených očích, o milování.
Dotycích z dálky a pocitu z blízka,
o tom jak vadí to,že se mi stýská.
Že se ptáš, už to neřeším,
proč chci dál blízko stát
Proč když ti nevěřím.
Srdce mý,přemet udělá obavou, samým štěstím je rozpadlí.
Po velenocích na zákazu stání,
sevřených bocích a po milování.
Krásný, jak jen krásný může být,
v liduprázdným cizím státním území.
No tak zhasni než nás v kámen promění
jsme dva blázni,ztracení..
Po veletočích a po slibování,
zavřených očích a po milování.
Dotycích z dálky a pocitu z blízka,
po tom jak vadí to , že se mi stýská.
Po věčných bojích až k politování,
výsleších dvojích a po milování.
Dotycích z dálky a pocitu z blízka,
po tom jak vadí to , že se mi stýská.